Jeruzalém
2. Samuelova, kap. 18:
15 Deset Jóabových zbrojnošů Abšalóma obstoupilo a ubili ho k smrti.
16 Pak Jóab zatroubil na polnici a lid přestal Izraele pronásledovat; Jóab v tom lidu zabránil.
17 Abšalóma vzali, hodili ho v lese do veliké strže a navršili na něj převelikou hromadu kamenů. Celý Izrael se rozutekl, každý ke svému stanu.
18 Abšalóm si ještě za svého života postavil v Královské dolině posvátný sloup. Řekl si totiž: „Nemám syna, jenž by zachoval památku mého jména,“ a nazval ten posvátný sloup svým jménem. Dodnes se nazývá Ruka Abšalómova.
Přestože tradice spojuje toto místo s posledním odpočinkem Absolóna, zlobivého syna krále Davida, mnoho archeologů se domnívá, že se jedná o stavbu mnohem mladší (tedy ne z období kolem roku 1000 před Kristem, ale spíše z doby 1. století po Kristu).
V roce 2003 byl na jednom ze stěn památníku odhalen nápis ze 4. století: Toto je hrobka Zachariáše, mučedníka, svatého kněze, otce Jana. To naznačuje, že to bylo pohřebiště chrámového kněze Zachariáše, otce Jana Křtitele.
Tento nápis považují někteří archeologové za využití této památky během byzantského období, kdy křesťanští mniši připomínali křesťanské příběhy uvnitř starých židovských hrobek v údolí Kidron. Nápis Zechariah může vést ke zmatkům, protože nedaleko se nachází jiná Zachariášova hrobka, která připomíná mnohem dřívější postavu proroka Zachariáše.
Další nápis odhalený v roce 2003 říká, že památník je hrobem Simeona, který byl velmi spravedlivý a zbožný a očekával potěšení lidí (Izraele). Pasáž je totožná s Lukášem 2:25.
